MG 34
Maschinengewehr 34 byl první univerzální kulomet na světě. Během 1.světové války a po jejím skončení se kulomety rozdělovaly na lehké, někdy nazývané i jako automatické pušky, na jejich obsluhu stačil jediný muž a kulomet mohl podporovat útočící pěchotu v pohybu. Opakem byly těžké kulomety, umístěné ve statických obranných postaveních. MG 34 mohl plnit obě tyto role, mohl být montovaný i na vozidlech a také použit jako protiletadlový.
Požadavek na Einheitsmaschinengewehr s přesným zadáním vypsalo německé
říšské ministerstvo v roce 1932. Vedením projektu byl pověřen Louis Stange z firmy
Rheinmetall, ale velká část práce na MG 34 je připisován Heinrichu Vollmerovi z
firmy Mauser.
Po 1.světové válce omezovala německý vývoj zbraní a jejich výrobu Versailleská mírová smlouva.
Německo ale smlouvu obcházelo, například vlastněním nebo řízením zbrojovek v
zahraničí. Firma Rheinmetall tak ve Švýcarsku založila dceřinou společnost
Solothurn, kde probíhal vývoj a výroba kulometů. Firma vyráběla kulomety MG 30 a
MG 15, které posloužily jako základ pro vývoj budoucího MG 34.
Kulomet MG 34 byl do výzbroje přijat v roce 1934, ale skutečná výroba začala o
několik let později. MG 34 byla sice úspěšná zbraň, ale většina součástek byla
třískově obráběná. To prodražovalo výrobu a kvůli přesné výrobě součástek byla
zbraň náročná na čistotu. Ve výzbroji německých jednotek ho od roku 1942 začal
nahrazovat kulomet MG 42, který byl výrobně jednoduší a levnější.
Přesto se MG 34 vyráběl do konce války, mimo jiné i v brněnské Zbrojovce.
MG 34 | |
| Náboj..................................... | 7,92 x 57 mm |
| Délka..................................... | 1 219 mm |
| Délka hlavně........................... | 627 mm |
| Hmotnost (bez nábojů).............. | 12,1 Kg |
| Zásobník................................. | 50, 75, 250 nábojů |
| Způsob střelby........................ | J/D |
| Kadence................................. | 800-900 ran/min |
Jako lehký ulomet byl MG 34 vybavený dvounožkou, jako těžký kulomet byl umístěn na trojnožce, která poskytovala větší stabilitu a vyšší přesnost střelby. Mohl vést i nepřímou palbu např. ze zákopu, zaměřování se provádělo periskopem. Souvislou palbu umožňovala výměnná hlaveň. Náboje mohly být v kovovém pásu na 250 nábojů nebo v dvojitém bubnovém (sedlovém) zásobníku na 75 nábojů. Z tohoto zásobníku byly náboje vytlačovány pružinou a kulomet měl tendenci střílet rychleji, než když byly náboje umístěny v nábojovém pásu. Sedlový zásobník byl poněkud komplikovaný a proto se později zavedla jednoduchá bubnová schránka pro pás na 50 nábojů. MG 34 mohl střílet i jednotlivými ranami, možnost volby byla přímo na spoušti. Ta měla dvě vybrání, pokud se stiskla horní část spouště, kulomet střílel jednotlivými ranami, když se stiskla dolní část spouště, kulomet střílel dávkou.
Kulomet MG 34 byl ve výzbroji partyzánů z vietkongu, ale k vidění byl i ve VDR
v protiletadlové obraně. U vietkongu se používal jako protiletadlový, nebo jako
klasický lehký kulomet k podpoře pěchoty.
Kulomety MG 34 mohly pocházet z několika zdrojů. Mohly pocházet ze socialistických
zemí, které Vietnamu dodaly ukořistěné zbraně. Mohly pocházet z Číny, protože
kulomety byly ve výzbroji Čankajškovy armády a po jeho porážce padly do rukou komunistů.
I v případě třetího zdroje se jednalo o ukořistěné zbraně, tentokrát z výzbroje
Francouzů z období indočínské války.
Místní severovietnamská protiletadlová hlídka s kulometem MG 34 ve městě Ha Tinh, ležící ve stejnojmenné provincii
Kulomet MG 34 na saigonské výstavě zbraní ukořistěných vietkongu během ofenzívy Tet.
